ZÁKON PROSPERITY

Jedno z největších poselství dané rase prostřednictvím písem je, že Bůh je zásobou člověka a že člověk může prostřednictvím svého mluveného slova uvolnit vše, co mu náleží božským právem. Musí však mít dokonalou důvěru ve své mluvené slovo.

Izaiáš řekl: Mé slovo se ke mně nevrátí jako prázdné, ale naplní to, kam bylo posláno. Nyní víme, že slova a myšlenky jsou obrovskou vibrační silou, která neustále formuje lidské tělo a záležitosti.

Přišla za mnou žena ve velké tísni a řekla, že má být patnáctého v měsíci žalována o tři tisíce dolarů. Nevěděla, jak získat peníze, a byla zoufalá.

Řekla jsem jí, že Bůh je její zásoba a že pro každou poptávku existuje nabídka.

Tak jsem to řekla! Poděkovala jsem, že žena dostane tři tisíce dolarů ve správný čas správným způsobem. Řekla jsem jí, že musí mít dokonalou víru a jednat podle své dokonalé víry. Přišel patnáctý, ale žádné peníze se nezhmotnily.

Zavolala mi na telefon a zeptala se, co má dělat.

Odpověděla jsem: "Je sobota, takže vás dnes nebudou žalovat, vaším úkolem je jednat bohatě, a tím ukázat dokonalou víru, že to do pondělí dostanete." Pozvala mě na oběd, aby si zachovala odvahu. Když jsem se k ní připojila v restauraci, řekla jsem: "Není čas šetřit. Objednejte si drahý oběd a chovejte se, jako byste už tři tisíce dolarů dostali."

"Všechno, oč v modlitbě požádáte s vírou, dostanete." "Musíte se chovat, jako byste už dostali." Druhý den ráno mi zavolala na telefon a požádala mě, abych s ní zůstala přes den, řekla jsem: "Ne, jste božsky chráněna a Bůh se nikdy nezpozdí."

Večer' zavolala znovu, velmi vzrušená a řekla: "Má drahá, stal se zázrak! Dnes ráno jsem seděla ve svém pokoji, když zazvonil zvonek, řekla jsem pokojské: 'Nikoho nepouštěj dovnitř.' Služka se však podívala z okna a řekla: 'To je váš bratranec s dlouhým bílým plnovousem. '

Tak jsem řekla: 'Zavolej ho zpátky. Chtěla bych ho vidět.' Právě zacházel za roh, když uslyšel hlas služebné, a vrátil se.

Mluvil asi hodinu, a když odcházel, řekl: 'Mimochodem, jak jsi na tom z financemi?'

Řekla jsem mu, že potřebuji peníze, a on řekl: ' Má drahá, prvního v měsíci vám dám tři tisíce dolarů.

Nerada jsem mu říkala, že budu žalována. Co mám dělat? Dostanu je až prvního dne v měsíci a musím je mít zítra. Řekla jsem: "Budu pokračovat v 'léčbě'.

Řekla jsem: "Duch se nikdy nezpozdí. Děkuji, že jsem obdržela peníze v neviditelné rovině a že se projeví včas." Druhý den ráno jí zavolal její bratranec a řekl: "Přijď dnes ráno do mé kanceláře a já ti dám peníze." To odpoledne měla v bance tři tisíce dolarů na kreditu a vypisovala šeky tak rychle, jak jí vzrušení dovolovalo.

Pokud člověk požádá o úspěch a připraví se na neúspěch, dostane situaci, na kterou se připravil. Například: Přišel za mnou muž a požádal mě, abych řekla, že bude smazán určitý dluh.

Zjistila jsem, že tráví čas plánováním toho, co tomu muži řekne, až nezaplatí účet, čímž neutralizoval má slova. Měl se vidět, jak splácí dluh.

Máme k tomu nádhernou ilustraci v bibli, která se týká tří králů, kteří byli v poušti, bez vody pro své muže a koně. Poradili se s prorokem Elizeem, který jim dal toto úžasné poselství:

"Toto praví Hospodin: Neuvidíte vítr, neuvidíte déšť, ale udělejte toto, údolí plné příkopů."

Člověk se musí připravit na věc, o kterou požádal, když po tom není v dohledu sebemenší známka.

Například: Žena zjistila, že je nutné hledat byt během roku, kdy byl v New Yorku velký nedostatek bytů. Bylo to považováno téměř za nemožné a její přátelé jí litovali a říkali: "Není to tak špatné, budeš si muset uložit nábytek a bydlet v hotelu." Odpověděla: "Nemusíte mě litovat, jsem superman a dostanu byt."

Pronesla slova: "Nekonečný Duchu, otevři cestu tomu správnému bytu."Věděla, že existuje nabídka pro každý požadavek a že je "nepodmíněná", pracuje na duchovní úrovni a že "jedno s Bohem je většina".

Uvažovala o nákupu nových přikrývek, když jí "pokušitel", nepříznivá myšlenka nebo-li rozumová mysl, navrhl: "Nekupuj přikrývky, možná koneckonců nedostaneš byt a nebudeš pro ně mít využití. " Pohotově odpověděla (pro sebe):

"Vykopu své příkopy tím, že koupím přikrývky!" Připravila se tedy na byt – chovala se, jako by ho už měla.

Jeden zázračným způsobem našla a byl jí dán, ačkoliv bylo více než dvě stě dalších žadatelů.

Přikrývky ukazovaly aktivní víru.

Netřeba dodávat, že příkopy, které vykopali tři králové v poušti, byly plné až přetékající vody. (Čti, II. Králové)

Dostat se do duchovního rozmachu věcí není pro průměrného člověka snadná záležitost. Z podvědomí se vynořují nepříznivé myšlenky pochybností a strachy. Jsou to "armáda nepřátel", která se musí dát na útěk. To vysvětluje, proč je tak často "nejtemnější před úsvitem".

Velké demonstraci většinou předcházejí mučivé myšlenky. Když jsme učinili prohlášení o vysoké duchovní pravdě, zpochybnili jsme staré přesvědčení v podvědomí a "chyba je odhalena", aby byla odstraněná.

Toto je čas, kdy člověk musí opakovaně ujišťovat pravdu a radovat se a děkovat, že již obdržel: "Než zavoláte, odpovím." To znamená, že "každý dobrý a dokonalý dar" pro člověka již čeká na své uznání.

Člověk může přijímat jen to, co sám vidí, že dostává.

Synům Izraele bylo řečeno, že mohou mít celou zemi, kterou vidí. To platí o každém člověku. Má pouze zemi ve své vlastní mentální vizi. Každá velká práce, každý velký úspěch se projevil držením se vize a často těsně před velkým úspěchem přichází zjevný neúspěch a sklíčenost.

Když děti Izraele dorazily do "Země Zaslíbené", bály se tam vstoupit, protože říkaly, že je plná obrů, díky nimž si připadali jako kobylky. "A tam jsme viděli obry a byli jsme ve svých očích jako kobylky." To je zkušenost téměř každého člověka.

Avšak ten, kdo zná duchovní zákon, není rušen vzhledem a raduje se, když je "zatím v zajetí". To znamená, že se drží své vize a děkuje za to, že je konec, který obdržel.

Ježíš Kristus dal v tom úžasný příklad. Řekl svým učedníkům:

"Neříkejte, že jsou ještě čtyři měsíce a pak přijde žeň? Hle, pravím vám, pozdvihněte očí své a pohleďte na pole; neboť jsou již zralé ke sklizni."

Jeho jasná vize pronikla do "světa hmoty" a jasně viděl svět vyšší dimenze, věci takové, jaké skutečně jsou, dokonalé a úplné v Božské Mysli. Člověk se tedy vždy musí držet vize konce své cesty a požadovat projev toho, co již obdržel. Může to být jeho dokonalé zdraví, láska, zásoba, sebevyjádření, domov nebo přátelé.

Všechno jsou to hotové a dokonalé nápady registrované v Božské Mysli (vlastní nadvědomí člověka neboli Kristova Vědomí) a musí přijít skrze něj, ne k němu. Například: Přišel za mnou muž s žádostí o léčbu pro úspěch. Bylo nezbytně nutné, aby pro svůj obchod získal v rozmezí jistých padesáti tisíc dolarů. Časový limit už skoro vypršel, když za mnou v zoufalství přišel. Nikdo nechtěl do jeho podniku investovat a banka půjčku jednoznačně odmítla.

Odpověděla jsem: "Předpokládám, že jste v bance ztratil nervy, a tím pádem i vaši moc. Jakoukoli situaci můžete ovládat, pokud nejprve ovládnete sami sebe." "Vraťte se do banky," dodala jsem, "a já to ošetřím." Moje léčba byla: "Jste ztotožněni s láskou k duchu každého spojeného s bankou. Ať z této situace vzejde božská myšlenka."

Odpověděl: "Ženo, mluvíš o nemožnosti. Zítra je sobota; banka zavírá ve dvanáct a vlak mě tam dostane až v deset a zítra vyprší časový limit a stejně to neudělají. Je příliš pozdě."

Odpověděla jsem: "Bůh nepotřebuje žádný čas a nikdy není pozdě. S Ním je možné všechno." Dodala jsem: "Nevím nic o podnikání, ale vím všechno o Bohu." Odpověděl: "Všechno to zní dobře, když tu sedím a poslouchám tě, ale když jdu ven, je to hrozné."

Žil ve vzdáleném městě a týden jsem o něm neslyšela, pak přišel dopis. Stálo tam: "Měla jsi pravdu. Vybral jsem peníze a už nikdy nebudu pochybovat o pravdivosti všeho, co jsi mi řekla."

Viděla jsem ho o několik týdnů později a řekla jsem: "Co se stalo? Očividně jsi měl nakonec dost času." Odpověděl: "Můj vlak měl zpoždění a dorazil jsem tam za pouhých patnáct minut dvanáct. Tiše jsem vešel do banky a řekl: 'Přišel jsem si pro půjčku' a oni mi ji bez otázek dali.

Bylo to posledních patnáct minut času, který mu byl přidělen, a Nekonečný Duch se ještě nezpozdil. V tomto případě by muž nikdy nemohl demonstrovat sám. Potřeboval někoho, kdo by mu pomohl dodržet vizi. To je to, co může udělat jeden člověk pro druhého.

Ježíš Kristus o tom věděl pravdu, když řekl: "Jestliže se dva z vás shodnou na zemi, že se dotknou čehokoli, oč budou prosit, stane se jim to od Mého Otce, který je v Nebesích."

Člověk se příliš přibližuje svým vlastním záležitostem a stává se pochybným a vystrašeným.

Přítel nebo "léčitel" jasně vidí úspěch, zdraví nebo prosperitu a nikdy nezakolísá, protože není blízko k situaci. Je mnohem snazší "demonstrovat" za někoho jiného než za sebe, proto by člověk neměl váhat požádat o pomoc, pokud cítí, že váhá.

Jeden bystrý pozorovatel života jednou řekl: "Žádný člověk nemůže selhat, pokud ho někdo vidí, ŽE JE úspěšný." Taková je síla vize a mnoho velkých mužů vděčí za svůj úspěch manželce, sestře nebo příteli, kteří "v něj věřili" a bez váhání se drželi dokonalého vzoru!

TOTO JE JEDNÁ KAPITOLA Z KNIHY HRA ŽIVOTA A JAK JI HRÁT

AUTOR- FLORENCE SCOVEL SHINN

EDITOR - JÁN MASTER