HARRIET EMILIE CADY

AUTOR

NOVÁ MYŠLENKA

Tento autorský překlad je věnován neosobní práci autorky a učitelky HARRIET EMILIE CADY  (12. Červenec 1848 – 3. leden 1941 ) , léčitelky a významné postavy hnutí Nového myšlení.

Od prvního vydání v roce 1895 se prodaly stovky tisíc výtisků učebnice Lekce pravdy od H. Emilie Cadyové nakladatelství Unity. I když každý výtisk knihy tohoto druhu obvykle přečte několik lidí, Lekce pravdy si v průběhu let přečetly doslova miliony lidí.

Stejný dobrodružný, soběstačný a emocionální duch musel vést Emilie Cadyovou k volbě kariéry v medicíně v 80. letech 19. století. I dnes, téměř o sto let později, v medicíně stále převládají muži. Jaký impulz musela v ní vyvolat, aby opustila učitelství, jedno z mála povolání kromě manželství, které bylo v té době pro ženy schváleno, a čelila nesouhlasu společnosti, aby se stala doktorkou homeopatické medicíny v New Yorku!

A uspěla. Jako zavedená a úspěšná lékařka se poprvé objevila na scéně Unity. Zcela sama napsala a vydala brožuru s názvem Hledání Krista v sobě. Ta upoutala pozornost Myrtle Fillmoreové, na kterou udělala takový dojem, že ji dala Charlesi Fillmorovi. Neztrácel čas a požádal o svolení k tisku a distribuci článku jako brožury a vyzval k příspěvkům do časopisu UNITY.

V důsledku toho se v časopise od ledna 1892 objevila řada článků Dr. Cadyové. První z nich, "Ani já tě neodsuzuji", se později stal kapitolou v knize Různé spisy (později přejmenované na Jak jsem používala pravdu). Následné články s názvem "Jednota s Bohem" a "Boží ruka" byly také zahrnuty do této knihy. Dopis, který napsala Dr. Cadyová a který se objevil v březnovém čísle časopisu UNITY z roku 1892, ukazuje, že si již v sobě vybudovala vynikající důvěru v principy pravdy.

Vedla rušný život služby, nejen léčila ty, kteří k ní přicházeli o pomoc s překonáním nemoci, sklíčenosti nebo jiných osobních problémů, ale po pracovní době se snažila pomáhat lidem v ústavech, jako jsou domovy pro "zlé dívky". V tomto dopise Dr. Cadyová vypráví, jak po náročném dni ve své kanceláři přednesla v jednom z těchto ústavů přednášku asi dvaceti pěti lidem, které nazývá "mladšími sestrami", a místo výčitek jim předala slova lásky a povzbuzení. Po této přednášce, když, jak říká, byla "sama ve svém domě s Otcem", ji přepadl pocit sklíčenosti. Věrně svěřila všechny různé případy Bohu.

Cituji z jejího dopisu: "Drahý Pane, svěřuji Ti všechny tyto různé případy. Nevím, jestli jsem alespoň trochu pomohla některému z těchto znepokojených srdcí, ale Ty víš, že jsem jim v každém případě dala to nejlepší, co jsem uměla dát."

STÁLE BYL DALŠÍ problém, který bylo třeba překonat, problém s penězi. Sama měla zavedenou lékařskou praxi, kde mnoho pacientů platilo měsíčně účty, takže ji netrápily její vlastní zásoby. O pomoc se na ni obraceli i další pacienti, jejichž zdroje obživy byly vyčerpány.  Pro tuto dobrosrdečnou lékařku byly tyto případy stejně tíživé a bolestivé, jako by pacienti trpěli rakovinou nebo revmatismem. Co s tím mohla dělat? Obrátila se v modlitbě k Bohu.

V odpovědi nám říká, že jí Bůh dal vizi své přítomnosti jako všeobjímajícího zdroje všech věcí. Napsala článek "Veškerá dostatečnost ve všech věcech" a rozhodla se dokázat, že ji Boží moc zásobí. Od té doby nevykonávala žádnou práci ani službu jakéhokoli druhu za odměnu. Nebyly jí posílány žádné měsíční účty. Nebyly jí účtovány žádné poplatky za kancelář. Dávala bez pomyšlení na odměnu, darovala zdarma.

Přesto, jak napsala její významná učitelka Emma Curtis Hopkins: "Vždycky je alespoň jednou, kdy jsme povoláni pevně stát za svými zásadami... Nic v životě není jisté, dokud to neprojde pecí, což je setkání opaku s jeho ušlechtilou neochvějností vůči sobě samému."

Dva roky Dr. Cadyová vytrvale dokazovala tuto myšlenku Boha jako zdroje a nikdy nikomu nedala vědět, co se snažila dokázat. Ale bohužel to nevyšlo. Vícekrát neměla peníze ani na nejnutnější životní potřeby a byla slabá z nedostatku jídla. S nesmírnou statečností však pokračovala a radostně učila všechny, kdo k ní přicházeli, že Bůh jim zajistí všechny potřeby.

A pak, po dvou letech, dosáhla svého limitu. "Odložená naděje dělá srdce nemocným." Tělo, krev a lidské já už to dál nevydržely. Stejně jako mnoho jiných, předtím i potom, volala k Bohu: "Proč? Proč toto selhání? Řekl jsi mi ve vidění, že když se vzdám staré cesty a budu důvěřovat jen Tobě, dokážeš mi svou dostatečnost. Proč jsi to neudělal?"

Jaká byla Boží odpověď? Na mysl jí přišel jen verš z Písma: "A Bůh řekl: 'Budiž světlo'; a bylo světlo." Zpočátku v tom neviděla žádný význam. Ale tato slova stále opakovala a doufala, že v nich pochopí význam. A jak je opakovala, zdálo se, že má stále větší tendenci zdůrazňovat slovo "řekl". Najednou jí došlo, že za všechny ty dva těžké roky ani jednou "neřekla" ani "nevyslovila slovo" o zásobování.

Uvědomila si, že nesmí nechat záležitost zásobování peněz jen v Božích rukou, jak to dělala dosud. Musí uvést princip zásobování do pohybu, do akce; aktivovat ho a řídit ho svými mluvenými slovy, určitými slovy. Vyjadřovala pasivní, neurčitou důvěru, nepodloženou pozitivním a aktivním vedením k principu zásobování. Zjevně to nestačilo. Celý její důraz byl kladen pouze na dávání, nikoli také na přijímání.

I zde, stejně jako při osvobození svého otce, musí uvést Boží moc do pohybu, dát jí směr. Aby Boží moc pracovala pro ni, musí působit skrze ni. Okamžitě vyslovila slovo o zásobování a toho dne byl problém se zásobováním navždy ukončen.

Ale v něčem, co se zdá být rozpracováním tohoto popisu, nám říká, že aby si zcela zajistila přísun peněz, pokračovala v pronášení slova "energicky do velkého oceánu hmoty za něco, po čem si tolik přála". Během tohoto období napsala obyčejný obchodní dopis přítelkyni na venkově. K velkému překvapení Dr. Cadyové jí přítelkyně odpověděla, že po obdržení tohoto dopisu se jí stala zvláštní věc. Když vzala dopis do ruky, vypadal, jako by byl pokrytý právě tou věcí, o které Dr. Cadyová slovo pronášela! Když otevřela "dopis slečny C---", dopis nabyl podoby rohu hojnosti, který v neomezeném množství vyléval tutéž věc. "Zbláznila se snad?" divila se přítelkyně.

Vůbec ne, řekla Dr. Cadyová. Vibrace jejích energických myšlenek a mluvených slov týkajících se požadované hmoty nebo věci pronikly psychickou strukturou jejího dopisu přítelkyni a přítelkyně, která si vyvinula určitý stupeň psychického vnímání, viděla tvar, který "slečna C---" vytvořila svými myšlenkami a mluvenými slovy. V tomto bodě Dr. Cady poznamenává, že neustálé opakování tohoto slova brzy přineslo tento "tvar" nebo formu zásobování ve viditelném světě jako solidní projev toho, co si přála. Jak? Co se stalo? Dostala odkaz? Pamatuji si, že mi před lety bylo řečeno, že se Dr. Cady nějakým způsobem stala finančně nezávislou. Co se vlastně stalo?

Nějaké světlo by na to mohl vrhnout fascinující odkaz v knize Richarda Ingaleseho. Zmiňuje Dr. Emilie Cadyovou jako jednu z malé skupiny duševních pracovníků, kteří si dokázali zajistit zásobování bez použití fyzických prostředků. Cituji:

"Dr. Emily Cadyová provedla velmi pozoruhodné uzdravení (říkalo se o ní, že na uzdravení rakoviny nemyslela o nic víc než na uzdravení bolesti hlavy) a svými spisy pomohla světu stejně jako kterýkoli jiný metafyzik své doby. Dr. Cadyová používala zákon k uzdravování a její víra byla dostatečně velká, aby věřila, že by mohla předvést i jiné demonstrace hmotnější povahy. ... projevila svou implicitní víru v zákon tím, že požadovala a obdržela velkou sumu peněz, kterou potřebovala k tomu, aby si uhradila čas a peníze, které věnovala trpícímu lidstvu. Představovala si částku, kterou chtěla, a pak si ji nárokovala pro sebe, a krátce poté, co stvořila svůj výtvor, jí cizinec přinesl to, co požadovala. Podle jejího obrazu a její víry jí to bylo dáno."

O mnoho let později napsala další newyorská metafyzička Florence Scovel Shinnová, že "Bůh je dárce i dar a vytváří své vlastní úžasné kanály." Ať už byly prostředky nebo kanály jakékoli, zásoba se objevila v reakci na požadavek Dr. Cadyové, zatímco ona se na ni dívala pouze u Boha. Zdůrazňuje tento bod v knize Lessons in Truth, kde po citaci Žalmu 62:5 ("V Bohu samotném má duše tiše doufá, neboť od něj je má naděje") klade tuto otázku: "Je vaše očekávání od Něho, nebo od knih, učitelů, přátel, setkání nebo společností?"

Její otázka je oprávněná a přivedla mnoho lidí zpět na správnou cestu v prokazování zásobování. Jednou z nejtrvalejších tendencí, se kterou se musíme potýkat, je, že se nedíváme na Boha pouze při demonstraci zásobování. Máme tendenci "nastínit" tím, že se snažíme předem rozhodnout, jakými prostředky nebo jakým kanálem naše zásobování přijde. Jinými slovy, naše úzkostlivé lidské já, které se modlí nebo léčí o zásobování pouze proto, že nevidí žádné způsoby a prostředky, jak zásobování získat, neponechává Bohu způsoby a prostředky, kterými může být modlitba vyslyšena, jak by měla.

Naopak, okamžitě se jmenujeme výborem jednoho člověka, který nejenže nemá žádné prostředky, ale zpravidla si ani nedokáže představit, jak by zásoba mohla přijít. Místo abychom se zaměřili na Boha jako Zdroj, soustředíme se na vnější vzhled a je pravděpodobné, že modlitba selže.

"Co chcete, je vaše věc. Jak to k vám přijde, je Boží věc." Nechť Bůh vybere nebo stvoří své vlastní božsky správné kanály, kterými může být modlitba vyslyšena.

To všechno Emilie Cadyová samozřejmě věděla a věděla dobře. Nikomu se nesvěřovala, na nikoho se nedívala. Radostně oživena Božím zjevením moci svých slov pronášela svá slova do nehmotné, univerzální podstaty všeho dobra a zákon reagoval. Dokázala zákon a bylo jí poskytnuto.

Vzhledem k výsledkům získaným studiem a praktikováním textů Dr. H. Emilie Cadyové není divu, že Lekce pravdy byla přeložena do jedenácti jazyků a Braillova písma.

Z celého světa, z celé délky i šířky kontinentu, přicházejí dopisy, které svědčí o životech, kterým byla nápomocna a posílena, o fyzických neduzích, finančních problémech, domácích potížích a všech druzích nápravy disharmonie studiem její inspirované knihy.

Toto vše byla božsky bohatá úroda z její poslušnosti Otci. Poté, co ji Fillmorovi opakovaně žádali, aby pro Unity napsala sbírku lekcí, se obrátila k Bohu a vnitřně přijala, jako Mojžíš za starých časů, slova: "Nyní tedy jdi, a já budu s tvými ústy a naučím tě, co máš mluvit."

I v úžasném světě metafyzické Pravdy jen málokdo přispěl větším dílem nebo zanechal zářivější pomník dlouhého života nesobecké služby než Dr. H. Emilie Cadyová, lékařka a metafyzička. Ať její dílo dlouho slouží lidstvu!

BY RUSSELL A. KEMP

EDITOR -JÁN MASTER

Harriet Emilie Cady v této knize nám ukazuje cestu plného pochopení. Je to kniha, která pomohla stovkám tisíců studentů, aby se upevnili v základních principech pravdy:

V každé lidské bytosti JE TO, co je schopno být vneseno do hmotného, každodenního života tohoto člověka jako hojnost všeho dobrého, po čem může toužit.

Buďte navždy osvobozeni od zákona chudoby a nedostatku, stejně jako jste osvobozeni od zákona hříchu a nemoci – skrze víru v Krista; to znamená, že vezmete tohoto vnitřního Krista, Ducha nebo Neviditelného člověka jako svůj hojný zdroj a nebudete se dívat na žádný jiný zdroj, držte se ho, dokud se jako takový neprojeví.

Uvědomte si to. Zvažte to. Buďte tichý a vězte to. Nebojujte, nepracujte a nedělejte si starosti, dokud to víte, ale prostě buďte tichý.

"Buďte tichý a vězte, že JÁ JSEM" co? část Boha? Ne. "Vězte, že JÁ JSEM Bůh" – vše z Boha, Dobro, vše z Dobra. JÁ JSEM Život. JÁ JSEM Zdraví. JÁ JSEM Láska. JÁ JSEM Zásoba. JÁ JSEM Podstata všeho, co lidské duše nebo těla mohou potřebovat nebo chtít.

editor - JÁN MASTER

Harriet Emilie Cady v této knize nám ukazuje cestu k vašemu Božskému Zdroji, který vám zjeví plné duchovní porozumění. Je to kniha, která pomohla stovkám tisíců studentů, aby se upevnili v základních principech pravdy.

***

Můžete mít intelektuální vnímání Pravdy. Můžete snadno pochopit myslí tvrzení, že Bůh je Dárcem všech dobrých darů – života, zdraví, lásky – stejně jako to lidé chápali po staletí. Nebo můžete jít dál a intelektuálně vidět, že Bůh není jen Dárcem, ale samotným Darem; že On je život, zdraví, láska v nás. Ale pokud vám to "nezjeví můj Otec, který je v nebesích", nemá to pro vás ani pro nikoho jiného žádný praktický užitek.

Toto zjevení Pravdy vědomí člověka je duchovní porozumění.

Můžete si sami sobě říkat, nebo vám někdo jiný může v duchu opakovat, znovu a znovu, že se máte dobře, jste moudří a šťastní. Na úrovni smrtelné mysli nebo intelektu se uskuteční určité "léčení" a na čas se budete cítit dobře, moudří a šťastní. To je jednoduše hypnóza neboli léčba mysli. Ale dokud si v hloubi své duše nebudete vědomi své jednoty s Otcem, dokud v sobě nebudete vědět, že pramen veškeré moudrosti, zdraví a radosti je ve vaší vlastní bytosti, připravený kdykoli vyskočit na volání vaší potřeby, nebudete mít duchovní porozumění.

Veškeré Ježíšovo učení mělo za cíl vést lidi k tomuto vědomí jejich jednoty s Otcem. Musel začít u vnějšího člověka – protože lidé tehdy, stejně jako nyní, žili převážně ve vnějších věcech – a učit ho milovat své nepřátele, činit dobro druhým a tak dále. Byly to vnější kroky, které měli podniknout – jakési ořezávání konců větví; ale byly to kroky, které vedly k místu touhy a dosažení, kde jim Mistr konečně mohl sdělit některé z "mnoha věcí", které dříve "nemohli snést".

Řekl jim o Utěšiteli, který měl být v nich a který je měl naučit všemu, zjevit jim "hluboké věci Boží" a ukázat jim věci, které přijdou. Jinými slovy, řekl těmto prostým, světsky nevědomým lidem, jak mohou najít nebeské království v sobě – království lásky, moci, života.

Příchod Utěšitele do jejich srdcí a životů, který jim dává moc nad každou formou hříchu, nemoci, zármutku a dokonce i nad samotnou smrtí, je přesně to, co myslíme porozuměním nebo realizací. Moc, kterou toto vědomí vnitřního Otce dává, je pro nás dnes stejně tak velká, jako byla pro ty, ke kterým mluvil Nazaretský. Ano, ještě víc; Neboť neřekl: "Větší skutky než tyto budete konat"?

EDITOR -JÁN MASTER